Fotovoltaická elektrárna (neboli solární elektrárna) je zařízení, které umožňuje přeměňovat sluneční záření na elektrickou energii. Sluneční záření je nevyčerpatelný zdroj obnovitelné energie a proto je výroba elektrické energie pomocí fotovoltaických panelů šetrná k životnímu prostředí.
Instalací fotovoltaické elektrárny můžete ušetřit za nákup elektrické energie z distribuční sítě desítky tisíc korun ročně. Se správně vybranou a nakonfigurovanou FVE je možné ušetřit až 70% z původního nákupu energií.
Watt-peak (Wp) je míra nominálního výkonu solárního panelu v laboratorních (ideálních) světelných podmínkách.[1] Nejčastěji se používá odvozená jednotka kilowatt-peak (kWp) v souvislosti s instalovaným výkonem. Jedná se o výkon fotovoltaické elektrárny při standardních testovacích podmínkách (STC = Standard Test Conditions), které jsou: energie dopadá na fotovoltaický panel kolmo a má hodnotu E = 1 kW/m^2, průzračnost atmosféry Am = 1,5, teplota článků T = 25 °C.[1]
Jmenovitý výkon fotovoltaického modulu je určen měřením proudu a napětí při zapojení proměnného odporu pod definovaným osvětlením. Podmínky jsou definovány ve standardu jako jsou IEC 61215, IEC 61646 a UL 1703; určená světelná intensita je 1000W/m2, se spektrem podobným světlu ze Slunce dopadajícímu na Zemi v zeměpisné šířce 35°N v létě (airmass 1.5) a teplotě buněk panelu při 25°C. Výkon je měřen proměnou odporovou zátěží v „Wp“. Účinnost je určena jmenovitým výkonem děleno výkon osvětlení dopadající na modul (plocha x 1000 W/m2). Watt-peak je příhodnou jednotkou protože dovoluje porovnat jeden modul s druhým a určit instalovaný výkon a jeho přenos.
4. Je vhodná fotovoltaika na každý dům? Kam můžu umístit panely a další zařízení?
Fotovoltaickou elektrárnu lze umístit téměř na jakýkoliv objekt. Panely lze umístit na střechu, fasádu domu, nebo i na balkon. Pro střešní systémy existují varianty na ploché i šikmé střechy a pro všechny typy krytiny. Důležité je, aby umístění bylo směřováno co nejvíce směrem k jihu, aby byla výroba co nejefektivnější. Není ale problém, nemáme-li střechu orientovanou k jihu umístit panely i na východ a západ. Potřebnou elektroniku, jako je střídač, baterie a další elektrosoučásti, umísťujeme obvykle do technické místnosti nebo do méně využívaných místností, jako jsou garáže, chodby, nebo suché sklepy.
5. Vyrábí elektrárna, i když nesvítí slunce? Jaký je rozdíl ve výkonu fotovoltaické elektrárny v létě a v zimě?
Fotovoltaická elektrárna je schopna vyrábět elektřinu i z rozptýleného světla, tzn. i pokud je slunce za mrakem. Ideálními podmínkami pro výrobu energie je zejména jasné počasí s přímým slunečním svitem na panely. Může se tedy stát, že v chladných jarních dnech bude mít elektrárna vyšší aktuální výkon než v letních měsících. Nicméně v zimě slunce vychází později a zapadá dříve, je níže na obzoru a leckdy leží na panelech sníh a námraza, takže v období listopad-únor vyrobí elektrárna max. 10 % roční produkce.
6. Jaké jsou typy fotovoltaických instalací?
Známe tzv. ostrovní systémy v místech bez elektřiny (chaty na samotě apod.). Takový systém slouží k výrobě elektřiny do baterií pro pozdější spotřebování. Pokud fotovoltaický systém připojíme na síť, pak vyrobenou elektřinu můžeme spotřebovat a přebytky prodat do sítě. I systém připojený na sít může mít baterie pro zvýšení vlastní spotřeby, hovoříme pak o hybridním fotovoltaickém systému. Další variantou síťového systému je tzv. on-grid, kdy jsme připojeni na síť, ale vyrábíme pouze pro vlastní spotřebu. Součástí on-grid systému nejsou baterie.
V současné době je podmínkou získání dotace NZU propojení elektrárny s distribuční síti. Hlediska návratnosti investice je vždy lepší co nejvíce elektřiny spotřebovat v objektu a přebytečnou elektřinu dodat do sítě.
7. Zařídíte vše potřebné, včetně legislativních kroků, nebo budu muset něco vyřizovat já?
Veškerou administrativu rádi vyřídíme za Vás. Zařídíme za Vás vše od připojení výrobny k distribuční soustavě, až po získání dotace z programu Nová Zelená Úsporám.
8. Jak dlouho trvá výstavba fotovoltaické elektrárny?
Běžná instalace solární elektrárny trvá 2-4 dny
9. Jaká je návratnost vlastní fotovoltaické elektrárny.
V současné době je návratnost investice pro běžný rodinný dům 8-10 let. Pokud ceny elektřiny v budoucnu porostou, návratnost se zrychlí.
10. Je potřeba stavební povolení?
Stavební ohláška ani ani stavební povolení dle Stavebního zákona § 103, odst. 1, písm b), č. 4) není zpravidla potřeba, jestliže jsou naplněny tyto podmínky:
- fotovoltaická elektrárna je nainstalována na střeše rodinného domu
- stavebními úpravami se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby
- stavba elektrárny nenaruší požární bezpečnost stavby
11. Jaké jsou záruky na fotovoltaickou elektrárnu a baterie?
Záruka na baterie a měnič je 10 let.
12. Jaká je životnost a záruka fotovoltaických panelů?
Životnost panelů je více jak 30 let. Měnič má životnost 25 – 30 let. Baterie, dle počtu cyklů 16 – 28 let.
1. Co je to fotovoltaická elektrárna?
Fotovoltaická elektrárna (neboli solární elektrárna) je zařízení, které umožňuje přeměňovat sluneční záření na elektrickou energii. Sluneční záření je nevyčerpatelný zdroj obnovitelné energie a proto je výroba elektrické energie pomocí fotovoltaických panelů šetrná k životnímu prostředí.
2. Je možné nakupovat méně energie, když budu mít vlastní elektrárnu?
Instalací fotovoltaické elektrárny můžete ušetřit za nákup elektrické energie z distribuční sítě desítky tisíc korun ročně. Se správně vybranou a nakonfigurovanou FVE je možné ušetřit až 70% z původního nákupu energií.
3. Co znamená jednotka výkonu Wp?
Watt-peak (Wp) je míra nominálního výkonu solárního panelu v laboratorních (ideálních) světelných podmínkách.[1] Nejčastěji se používá odvozená jednotka kilowatt-peak (kWp) v souvislosti s instalovaným výkonem. Jedná se o výkon fotovoltaické elektrárny při standardních testovacích podmínkách (STC = Standard Test Conditions), které jsou: energie dopadá na fotovoltaický panel kolmo a má hodnotu E = 1 kW/m^2, průzračnost atmosféry Am = 1,5, teplota článků T = 25 °C.[1]
Jmenovitý výkon fotovoltaického modulu je určen měřením proudu a napětí při zapojení proměnného odporu pod definovaným osvětlením. Podmínky jsou definovány ve standardu jako jsou IEC 61215, IEC 61646 a UL 1703; určená světelná intensita je 1000W/m2, se spektrem podobným světlu ze Slunce dopadajícímu na Zemi v zeměpisné šířce 35°N v létě (airmass 1.5) a teplotě buněk panelu při 25°C. Výkon je měřen proměnou odporovou zátěží v „Wp“. Účinnost je určena jmenovitým výkonem děleno výkon osvětlení dopadající na modul (plocha x 1000 W/m2). Watt-peak je příhodnou jednotkou protože dovoluje porovnat jeden modul s druhým a určit instalovaný výkon a jeho přenos.
4. Je vhodná fotovoltaika na každý dům? Kam můžu umístit panely a další zařízení?
Fotovoltaickou elektrárnu lze umístit téměř na jakýkoliv objekt. Panely lze umístit na střechu, fasádu domu, nebo i na balkon. Pro střešní systémy existují varianty na ploché i šikmé střechy a pro všechny typy krytiny. Důležité je, aby umístění bylo směřováno co nejvíce směrem k jihu, aby byla výroba co nejefektivnější. Není ale problém, nemáme-li střechu orientovanou k jihu umístit panely i na východ a západ. Potřebnou elektroniku, jako je střídač, baterie a další elektrosoučásti, umísťujeme obvykle do technické místnosti nebo do méně využívaných místností, jako jsou garáže, chodby, nebo suché sklepy.
5. Vyrábí elektrárna, i když nesvítí slunce? Jaký je rozdíl ve výkonu fotovoltaické elektrárny v létě a v zimě?
Fotovoltaická elektrárna je schopna vyrábět elektřinu i z rozptýleného světla, tzn. i pokud je slunce za mrakem. Ideálními podmínkami pro výrobu energie je zejména jasné počasí s přímým slunečním svitem na panely. Může se tedy stát, že v chladných jarních dnech bude mít elektrárna vyšší aktuální výkon než v letních měsících. Nicméně v zimě slunce vychází později a zapadá dříve, je níže na obzoru a leckdy leží na panelech sníh a námraza, takže v období listopad-únor vyrobí elektrárna max. 10 % roční produkce.
6. Jaké jsou typy fotovoltaických instalací?
Známe tzv. ostrovní systémy v místech bez elektřiny (chaty na samotě apod.). Takový systém slouží k výrobě elektřiny do baterií pro pozdější spotřebování. Pokud fotovoltaický systém připojíme na síť, pak vyrobenou elektřinu můžeme spotřebovat a přebytky prodat do sítě. I systém připojený na sít může mít baterie pro zvýšení vlastní spotřeby, hovoříme pak o hybridním fotovoltaickém systému. Další variantou síťového systému je tzv. on-grid, kdy jsme připojeni na síť, ale vyrábíme pouze pro vlastní spotřebu. Součástí on-grid systému nejsou baterie.
V současné době je podmínkou získání dotace NZU propojení elektrárny s distribuční síti. Hlediska návratnosti investice je vždy lepší co nejvíce elektřiny spotřebovat v objektu a přebytečnou elektřinu dodat do sítě.
7. Zařídíte vše potřebné, včetně legislativních kroků, nebo budu muset něco vyřizovat já?
Veškerou administrativu rádi vyřídíme za Vás. Zařídíme za Vás vše od připojení výrobny k distribuční soustavě, až po získání dotace z programu Nová Zelená Úsporám.
8. Jak dlouho trvá výstavba fotovoltaické elektrárny?
Běžná instalace solární elektrárny trvá 2-4 dny
9. Jaká je návratnost vlastní fotovoltaické elektrárny.
V současné době je návratnost investice pro běžný rodinný dům 8-10 let. Pokud ceny elektřiny v budoucnu porostou, návratnost se zrychlí.
10. Je potřeba stavební povolení?
Stavební ohláška ani ani stavební povolení dle Stavebního zákona § 103, odst. 1, písm b), č. 4) není zpravidla potřeba, jestliže jsou naplněny tyto podmínky:
11. Jaké jsou záruky na fotovoltaickou elektrárnu a baterie?
Záruka na baterie a měnič je 10 let.
12. Jaká je životnost a záruka fotovoltaických panelů?
Životnost panelů je více jak 30 let. Měnič má životnost 25 – 30 let. Baterie, dle počtu cyklů 16 – 28 let.